Mezi elitou…

Ve Slavii máme oblíbený pokřik: Už je to zase tu, jdeme mezi elitu! Troufám si říct, že jsme mezi českou elitu v této sezóně došli. Tímto příspěvkem se chci ohlédnout za druhou polovinou extraligy 2023/2024, znovu všem poděkovat a přiblížit nezapomenutelné zážitky těm, kdo u toho nebyli.

Domácí únorové dvojkolo jsme zvládli bodově na 50%.
Sobotní zápas proti Slavoji Poruba byl asi nejméně vydařeným vystoupením našich kluků za celou sezónu. Věděli jsme, že soupeř „neplýtvá výhrami“, ale bylo jasné, že bude muset vyhrát i někdo z našeho týmu. To se bohužel nepodařilo a objektivně je třeba přiznat, že ani nikdo na šachovnici nic extra neměl. Partie se už v zahájení vůbec nepovedla Martinovi Hollanovi a horší pozici přes veškerou snahu neudržel ani László Gonda. Prohráli jsme tedy zaslouženě 3:5 a nezbývalo, než se připravit na nedělní zápas s Frýdkem.

Ani v neděli se ovšem zápas nevyvíjel příliš dobře, protože Honza Rubeš nevyužil nepřesností Vojty Zwardoně v zahájení a po hrubce brzy prohrál. Dobře se vyvíjela partie Martina Hollana, naopak László Gonda a Ondra Švanda měli problémy. László si vybral slabší víkend a partii nakonec prohrál. Po třech remízách Szymona Gumularze, Vlasty Babuly a Igora Janika a výhře Martina jsme prohrávali 2,5:3,5. Pak se ale začaly dít věci! Jarda Bureš opravdu poctivě makal a asi 2x mohl v podstatě partii rozhodnout. Nestalo se a došlo na remízovou koncovku, kterou jeho soupeř hrubkou odevzdal. Ještě divočejší byl závěr partie Ondry. Koncovku V+J se stejným počtem pěšců zvládl Ondra na jedničku a otočil skóre na 4,5:3,5 v náš prospěch! Jak říká klasik: Drama až do konca!

Zápas s Frýdkem byl bojovný – ani jedna partie na 5.-8. šachovnici neskončila remízou

Po 8. kole jsme dělili s Frýdkem 4. místo v tabulce, dva body za 3. Lysou a tři body za 2. MS Brno.

Závěrečné trojkolo se letos hrálo v Turnově a je třeba říct, že organizačně se akce velmi vydařila.

Kapitán znovu povolal do zbraně všechny našince k prostřídání. Bohužel nemohl přijet Aryan Tari kvůli komentování turnaje kandidátů a tak nastoupila standardní trojice našich céček. Kluci přijeli do Prahy už ve čtvrtek, takže jsme měli možnost probrat přípravu a jak jde život. Szymon se už čtvrtý rok musí v restauraci Kobyla prokazovat při objednávce piva občankou, což ho přimělo k myšlence, že si nechá narůst vousy. No uvidíme příště…

Naše zahraniční opory Igor Janik, Szymon Gumularz a Lászlo Gonda spolu s Ríšou Mládkem

Do Turnova jsme odcestovali po pátečním obědě v Praze a ubytovali jsme se v hotelu Bohemia Inn. Přijeli i fanoušci Peťa Petřík a Aleš Sojka, kteří jsou už tradičními roztleskávači našeho celku.

S Alešem Sojkou před hotelem

V kulturním centru Střelnice bylo veškeré zázemí a čekaly tam už vystavené poháry, od kterých nás dělily tří těžké zápasy. Věděli jsme, že šance je, ale současně jsem měli respekt ze soupeřů, kteří nás čekali.

Páteční kolo začalo po krátkém zahajovacím ceremoniálu v 16 hodin a naším soupeřem byl tým z Hošťálkové vedený naším kamarádem Pepou Bednaříkem. Nevypadalo to z počátku nějak moc jednoznačně, ale postupem času se několik partií převážilo na naši stranu a výsledkem byl pro soupeře až krutý výsledek 7:1. Vyhráli László Gonda, Igor Janik, Honza Rubeš, Jarda Bureš, Ríša Mládek i Martin Holan, jen Szymon a Vlastik remizovali. Nehrál Ondra Švanda.

Snad jediný okamžik, kdy byl kapitán zády ve svému týmu


Martin Hollan vyhrál, ale jako obvykle příliš spokojený nebyl

Své páteční zápasy vyhrála i družstva Morendy, Lysé a Frýdku, takže se v boji o bednu nic moc nezměnilo, i když jsme si hodně vylepšili skóre.

V sobotu se hrály hned dva důležité zápasy. Jednak hrál Nový Bor s Moravskou Slávií Brno přímý souboj o zlato a tak trochu ve stínu tohoto duelu i náš boj s Lysou nad Labem, který byl zásadní v boji o medaile. Za dobu naší krátké extraligové příslušnosti jsme s Lysou prozatím vždy prohráli a respekt jsme tedy měli velký.
Kluci předvedli parádní výkon a zcela zaslouženě vyhráli 5:3. Pojďme postupně – Szymon Gumularz bílými zvládl zahájení i střední hru proti Tamirovi Nabytymu (2643) skvěle a hrál koncovku, která sice podle motoru mohla skončit remízou, ale černému se s pěšcem méně nehrála snadno. Nakonec černý chybu udělal a Szymon vyhrál. László Gonda hrál černými s jednou největších juniorských hvězd současnosti Ihorem Samunenkovem a byla to pro nás pozorující nervy drásající partie. Letos teprve 15 letý Ukrajinec byl zjevně dobře připraven a po 15. tazích měl na hodinách 1:34, zatímco László asi 22 minut. Dokázal ovšem hrát přesně a držel partii v rovnováze. Ve střední přišlo několik nepřesností soupeře, který spotřeboval v podstatě veškerý čas k tomu, aby spočítal jestli nepřijde o dámu. Pod časovým tlakem se pak dopustil rozhodující chyby a slavili jsme vítězství. Na trojce hrál Vlastik Babula s Vojtou Plátem a tentokrát byl opravdu blízko výhry, když po zahájení vytvořil soupeři izolovaného trojpěšce, střední hru zvládl velice dobře a koncovku nemohl prohrát. Vojta se ale bránil velmi houževnatě a nakonec se i ubránil. Na 4. desce sehrál Igor Janik jednu z nejhezčích partií víkendu s Honzou Vykoukem. Hrál se Caro-Kann a Igor obětoval figuru v podstatě jen za rychlejší vývin. Figuru si pak dobral zpět asi až po 10 tazích, kdy už ovšem bylo hotovo. Paráda! Partie Honzy Rubeše s Tomášem Krausem byla rychlá remíza. O to víc se bojovalo na 6. šachovnici, kde hrál Ríša Mládek černými proti velmistrovi Vladimiru Baklanovi. Zahájení pro nás nic moc, pak hrál Ríša výborně a vyrovnal. V přechodu do koncovky přišla chyba a pak už silný soupeř nedal našemu hráči šanci. Na sedmičce Ondra Švanda hezky přehrál Jakuba Půlpána a měl šance na výhru. Po časovce vznikla věžovka s pěšcem víc, kterou dal Ondra za remízu, ale možná ji mohl ještě chvilku zkoušet. Partie na 8. šachovnici mezi Martinem Hollanem a Martinem Červeným byla taky hodně zajímavá a náš Martin zkoušel získat černými výhodu, ale už od 22. tahu to byla jen remíza ve věžové koncovce.

Zápas s Lysou nad Labem. P. Petřík to hlídal po celou dobu


Honza Rubeš, Ríša Mládek, Ondra Švanda a Martin Hollan

Lysou nad Labem jsme tedy poprvé porazili a díky tomu jsem i o bod v tabulce přeskočili. Nový Bor porazil těsně 4,5:3,5 Morendu a o titulu tak bylo rozhodnuto. Boj o stříbro a bronz se po sobotě v podstatě zúžil na tři týmy, i když i Lysá samozřejmě s bodem míň ještě mohl doufat v zaváhání.
Tabulka před finálovým kolem byla taková, že mezi 2. – 4. místem rozhodovalo jen skóre a my jsme měli + 2 na Frýdek a -1,5 na Morendu.

Po sobotním utkání jsme museli nejprve vyřešit otázku sestavy na nedělní zápas. ke splnění podmínek pro IM normu musel Ríša nastoupit proti IM, výsledek důležitý nebyl. Nedělní soupeř Turnov ovšem v pátek a v sobotu na nastoupil v sestavě, která by na 7. šachovnici soupeře s titulem IM Ríšovi nepřisoudila. Nakonec jsme v týmu řešení našli a přestože bylo poměrně odvážné vynechat Vlastu Babulu, riskli jsme to.

Nedělní zápas se nám velmi podařil. Kluci prostě měli drajv a výsledkem byla jasná výhra 6:2. Soupeř nám přece jen zápas trochu usnadnil, protože nenastoupil Maxim Rodshtein, oproti pátku a sobotě ale nastoupil mezinárodní mistři Čech a Studnička. Na zadních šachovnicích to přesto bylo 4:0 a bylo jasné, že medaile je doma. Frýdek-Místek dokonce nedělní zápas s ŠK Líně prohrál a spadnul až na 5. místo, takže šlo už jen o to, jestli Morenda s DP Praha vyhraje a případně jak moc. Bylo to hodně těsné, protože partie Omelja – Polák mohla skončit výhrou ukrajinského hráče DP, ale ani to by nakonec nestačilo.


Ondra a Ríša při zápasu proti Turnovu


Martin Hollan přehrál Terezu Rodshtein

Každopádně jsme mohli slavit a slavit ještě budeme! Víkendové trojkolo s bilancí 13-10-1 je jako sen. Možná jen trochu hořký pro Ríšu, protože Mikuláš víkendu pro zaplacení útraty se prostě a jednoduše vyhlásit musí…


Na vítězství!

Slovo kapitána:
Věděli jsme, že pokud se máme pokusit vybojovat vysněnou medaili, musíme podat excelentní výkon a porazit všechny naše soupeře. Což se nám podařilo.
Paradoxně nejvíc jsme se nadřeli s Hošťálkovou, která bojovala o záchranu. Jenže v závěru tohoto utkání se projevila obrovská chuť našich mladíku vyhrávat a nakonec z toho bylo drtivých 7:1.
Na naše soupeře z Lysé, která byla dva body před námi, jsme si věřili a nic než výhru jsme si nepřipouštěli. No a když László zvládnul útrapy zahájení se svým mladičkým nabušeným soupeřem, bylo z toho jednoznačné vítězství 5:3, což byl ještě pro Lysou přijatelný výsledek.
V posledním kole nás čekal domácí Turnov a nám se najednou naskytla možnost bojoval dokonce o stříbro. Soupeř nastoupil mírně oslabený a tak z toho byla poměrně jednoznačná výhra 6:2. Tímto jsme trochu prohnali na stříbro natěšenou Morendu, která musela hodně zamakat, aby svůj zápas s DP vůbec vyhrála. To se jí nakonec podařilo a samozřejmě Morendě gratuluji.

Podařilo se nám poskládat družstvo bez kazů, kde vládly kamarádské vztahy a obrovitá chuť bojovat pro družstvo. Navíc všichni naši mladí hráč mají dobrý potenciál růstu i do budoucna. Bronzovou medaili bereme jako velký úspěch a protože máme družstvo, kde se prolíná zkušenost s dravým mládím, tak i jako dobrý základ pro další úspěšné účinkování v této mimořádné soutěži.

Konečná tabulka tedy vypadá takto:

Kompletní informace o průběhu extraligy lze nalézt na webu ŠSČR, partie jsou k přehrání na chess.com.

Na závěr ještě jednou děkuji nejen hráčům, ale i všem, kdo tým podporovali a fandili nám. Myslím, že i doma u on-linů to muselo být pro potěchu oka i slávistického srdce. A pokud platí, že jsme dělali radost nejen sobě, ale i fanouškům, tak je všechno jak má být…

Přeji všem hráčům i fanouškům úspěšné letní turnaje a hlavně radost ze hry.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *