V neděli 3.2. jsme v 1.lize – východ přivítali sympatické hosty z Brna, Jezdce Jundrov. Hosté, ač bojující o udržení, přijeli bez čtyř hráčů základní sestavy a tomu taky odpovídal konečný výsledek Slavia Kroměříž – Jezdci Jundrov 6 – 2. Ale jak to bývá tak vysoká výhra se nerodila vůbec lehce.
Pojďme se podívat jak to všechno probíhalo. Prakticky po začátku v partii IM Milan Pastirčák – Petr Skácelík bílý obětoval figuru za zajímavý útok, posléze přidal ještě jednu, aby nakonec v 19. tahu soupeře nekompromisně zmatil. I podle počítače byla oběť korektní a černý si jistě bude pamatovat, že daný plán může uskutečnit až po rošádě bílého. Po tomto úderu domácích hosté bojovali jako lvi a získali převahu na třech šachovnicích. Pro domácí bylo vysvobozením navýšení vedení v partii Petr Sedláček – FM Josef Mudrák, když černý brzy vyrovnal, posléze převzal iniciativu a při různých rošádách provedl celkem hezký útok, který mohl korunovat rovněž dvoutahovým matem, ale spokojil se jen se ziskem dámy. To asi hosty úplně zlomilo, protože v partii Martin Hošek – Martin Dvořák bílý tahal dlouho za delší konec provazu, černý se zuby nehty ubránil za cenu pěšce, ale materiální výhodu bílý uplatňoval tak, že prakticky jednotahově ztratil jezdce a vzniklou ještě technicky složitou koncovku náš hráč již zvládl. Ovšem, obrovské poděkování Martinovi za obětavost, protože nastoupil se sebezapřením se zlomenou nohou v sádře. Brzy se rozpadla pozice černého v souboji IM Karel Malinovský – IM Petr Pisk, přestože partie šla dlouho podle teorie a motor pořád mumlá něco o vyrovnané pozici. Bílý však navěky ustájil jezdce na e4 a potom šikovným převodem střelce na c3 zcela černou pozici znemožnil. Ano, černý prohrál, aniž by věděl proč. V časovce taky nezvládla bílá vyrovnanou pozici v partii WIM Kristýna Novosadová – GM Robert Cvek, zamotala se s věžemi a musela se vykoupit obětí figury, černý však již byl na výši a v pohodě vyhrál. Radost mně konečně udělal Tom, když v partii Bronislav Chmelíček – FM Tomáš Cagašík vědom si své hráčské převahy zahrál lehce extravagantně g5, problémy však ustál a v koncovce lehce zvítězil. Hosté již jen snižovali. V partii IM Alois Lanč – Jiří Musil černý reagoval na bílý bodákový útok nejlépe jak mohl a utekl králem na dámské křídlo, kde byl jako v bavlnce. Pozice bílého se neustále zhoršovala a snad mně Lojza promine , partie skončila roztomilým matem s obětí dámy. Odtud se taky vzal název dnešního článku, protože tři maty v jednom zápase se jen tak nevidí. Název článku mně ulpěl v paměti po nekonečných blickách s Petrem Macháčkem o 5 Kč s flekem, kdy mě tak Pedro občas častoval. Jako poslední jsem si nechal partii Petr Kapusta – Antonín Továrek, kdy černý odrazil útočné pokusy bílého, získal pěšce, kterého metodicky uplatnil. Co je na tom tak zvláštního? Tonda Továrek má ELO 1991 a sehrál svoji životní partii, která kopírovala prakticky 1. lajnu Rybky 3, ale on se od partie vůbec nezvedl a doslova ji vyseděl. Co na to banda idiotů v čele se zlým GM, kteří na jistém serveru napadají snad samu podstatu šachu a když má někdo úspěch, tak to musí být určitě podvod a přitom asi doma zrcadlo nemají. Inu co, čekají nás čtyři poslední kola, tabulka je celkem přívětivá, ale zajíci se počítají až po honu.
Partie: