Hráli jsme na zámku

Souboj o 3. místo v KP popisuje ve své reportáži Petr Bačák ml.

Hráli jsme na zámku

Kroměřížské céčko v neděli jelo do Zlína bojovat o udržení vynikající třetí příčky s právě čtvrtým Zlínem. Nehrálo se v obvyklých prostorách, ale rovnou na zámku, ó, jaká čest. Netradiční místo na šachy, možná ale trochu právem. Málo místa a více chladu než obvykle.

Na první šachovnici Mira Beneš tentokrát někde přepísknul začátek a mohl asi stát skoro na prohru. Nevím, jak to přesně bylo, soupeř asi neviděl, navrhl remízu. Partii jsem moc neviděl, ale když jsem slyšel toto, jsem i za rychlou remízu rád. Na druhé desce Péťa zkoušel s velkou rošádou v sicilce útočit na královském křídle Ludovíta Balážce, ale protože černý neudělal rošádu, útok nikam nevedl. Navíc v časové tísni, ve 40. tahu, náš borec v asi rovné pozici zahrál hrubici a partii rychle prohrál. Škoda, ze začátku to vypadalo nadějně. Na třetí desce se sešli dva diváci. Partii dali hodně brzy za remízu a šli se dívat na ostatní. Ale nevadí, někdy je potřeba i odpočívat a jsem rád, že náš borec pravidelně nastupuje. Na čtvrté desce jsem sehrál, letos asi poprvé, konečně celou pěknou partii já, Petr Bačák ml. Po klidném až bezstarostném zahájení přišla z ničeho nic na řadu taktika, a protože se soupeř spletl, zůstal mi po rozuzlení dokonce pěšec navíc. Nicméně koncovka s pěšci na obou křídlech, párem věží, jezdcem a střelcem neslibovala jednoduchou realizaci. Dlouhým manévrováním se mi nejprve podařilo vylepšit postavení zbylých figur, ne všechny vyměnit a soupeř taky pomohl oslabením svých pěšců. Potom jsem pěšce navíc vrátil a do boje vyslal svého krále, který se po cestě g2, h3, h4, g5 zapojil až na g6 spolu se zbylým jezdcem a věží do matového útoku. Touto partií se mi podařilo srovnat průběžný stav na 3,5:3,5 a jako v minulém kole se zase muselo čekat, jak dopadne Petr Bačák st. Ještě předtím nejprve na osmé desce rychle prohrál Michal Kostka a jak hrál minule dobře, tak teď hrál špatně. Místo naprosto vítězného zahrál naprosto prohrávající pokračování. Neviděl jsem, říkali. Jirka Jánek stál bílými od počátku lépe a nejeden z nás by chtěl takovou pózu. Postupnými výměnami figur se ale výhoda otupila a partie nakonec skončila zaslouženou remízou. Netřeba zapomenout na výkon Mirka Firycha na páté šachovnici. Nastoupil sice v ZKP letos poprvé, ale přestávka na něm nebyla znát. Trpělivou hrou nejprve otupil možnosti bílého a postupně se zaměřil na jeho slabé pěšce. V závěrečné pozici měl dokonce pět pěšců navíc. A to se fakt nedá. Zpátky k Petru Bačákovi staršímu. Jako obvykle to bylo nahoru a dolů a nutno říci, že většinu partie tahal za opravdu velmi krátký konec. V blížící se časové tísni, snad i proto, se souhlasem kapitána akceptoval remízu již v docela dobré pozici. Sice s pěšcem méně, ale s výrazně aktivnějšími figurami. Dalo by se říci, pozice byla v dynamické rovnováze. Minule nám sázka na Petra st. vyšla, tentokrát nám ale i výsledek 4:4 stačil na údržbu třetího místa, a tak nebylo co řešit. Příště nás doma čeká předposlední Napajedla, tak snad už nám to třetí místo neuteče.

 

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *