Vážení příznivci šachu, v této těžké době jsem se rozhodl napsat článek, který Vás doufám alespoň trochu potěší, když nejen šachové vyhlídky do budoucna jsou mírně řečeno tristní. Za název článku jsem vzal úvodní slova geniální skladby českých Iron Maiden brněnské skupiny Kern – Exploze snů.
Většina webů rozebírá situaci, zda se dohrají soutěže či ne prakticky ve všech druzích sportovních odvětví, mě zaujal kreslený vtípek, kde ministr zdravotnictví Adam Vojtěch s premiérem Andrejem Babišem ujišťují národ, že boj s koronavirem co nevidět úspěšně skončí. Bohužel oba dva mají o 20 let více.
Tak jsem si řekl, když ne do budoucnosti, tak bych se mohl podívat do minulosti Slávistického šachu. Z počátku jsem chtěl zmapovat prakticky každého hráče, ale dostupnost materiálů byla pro mě zanedlouho směrodatná. Tím bych na Vás trochu apeloval, kdybyste měli nějaké další, tak neváhejte a pošlete je mně na e-mail.( mudrakjosef@seznam.cz)
Začneme od hlavy. Karel Štencel (1970)- prezident našeho oddílu.
Karel přišel do Slavie z pohledu slávistického poměrně nedávno, v 90-tých letech. Charisma a vystupování Karla předurčovalo do funkce předsedy oddílu. Jeho přístup a řešení mnohdy složitých problémů přivedlo Slávii až do Extraligy a na post nejlepšího oddílu Zlínského kraje.
Jeho Elo 1546 bodů stále ještě patří do středověku, ale svou organizační činností předběhl mnohé špičkové organizátory o několik desetiletí. Z jeho šachové tvorby jsem vybral svižnou partii s Elově silnějším soupeřem.
K pilířům Slávistického šachu patří bratři Mirek(1959) a Jiří Kašíkovi (1958). Slávii byli předurčeni snad od plenek.
Jak čas běžel spory o volbu zahájení nepolevovaly. Mirek, aby rozřešil tento spor v roce 1973 vstupuje do Slávie a bez přerušení řeší tento spor ve Slávii dodnes…
Simultánka s Janem Smejkalem. Další info nemám.
Mirek se posléze stává vedoucím Slávistického Áčka a dotáhl to s ním až do Extraligy. Jirka jako pokladník dělá mravenčí práci, bez které si nelze činnost oddílu vůbec představit.
Postupová sezóna 2018/2019 – nejslavnější foto.
1.extraligový zápas doma U zlatého kohouta.
Mirek vyniká ostrým stylem a dobrými znalostmi teorie. Jeho Top Elo bylo 2129 bodů. Bohužel někdy spojí několik variant dohromady.
Jirka naopak ctí přísně poziční styl, ale občas umí i ostře kousnout. Top Elo 2036 bodů.
Dalším členem výboru je dobrosrdečný Petr Petřík (1962)- zvaný fous. Petr rovněž vstoupil do Slávie v útlém věku a byl velkým talentem. Potom se však na dlouhou dobu věnoval fotbalu a k šachu se vrátil až po třicítce. Petr organizuje bohulibé akce sloužící ke stmelení oddílu a stará se o materiální zabezpečení. Co se týká historie, je pro většinu členů asi trochu tajemný, protože bez fousů by ho poznal asi málokdo. Fotku mně poslal Mirek z roku 1974 na turnaji v Jemnici.
Petr miluje bleskovky a dovede při nich strávit klidně celou noc. Zápasy Petřík – Firych patří do
zlatého fondu kroměřížského šachu.
Fous je však nejšťastnější, když může svým kolegům udělat radost.
Peťa ještě donedávna uznával pouze hru na mat, tzn výměna dam je skoro nejtěžší prohřešek. Přibližně před třemi lety zjistil, že bod do tabulky připisují i za výhru v koncovce. Nyní začíná zahájení i domečky. Top Elo 2056 bodů
Výbor Slávie doplňuje Petr Bačák st.(1960) Petr patří do „zlaté“ boršické éry, kdy pod vedením pana Josefa Ludvíčka a později Vratislava Hory dělali boršičáci v 70 – tých letech v žákovských turnajích svou hrou problémy snad všem vrstevníkům celé republiky, pisateli těchto řádků nevyjímaje. Škoda, že jsem žádnou fotku na boršických ani staroměstských stránkách nenašel. Ve Slávii našel Petr zálibu v trénování šachového potěru a spolu se svým synem Petrem a Radkem Šudřichem vedou šachové tréninky pro nejmenší, kteří již dosahují i turnajových úspěchů.
Na oslavě Pepových 50-tin.
Petr se snaží o vývin figur, dle trenérských pouček , nikdy si nenechá ujít příležitost k malé “ capablankovské “ kombinaci. Top Elo 2011 bodů.
1:0
Na těchto pěti lidech stojí Slávie Kroměříž !!! Hoši za mne obrovské díky !!
Vím, že zhodnocení činnosti výboru Slávie je velmi krátké a každý by si zasloužil celý článek. V článku se však chci věnovat pouze šachové činnosti, ale jak jsem předznamenal na začátku, byl bych rád za jakoukoliv informaci, fotečku, atd. Samozřejmě rád vložím ke každému členu Slávie Kroměříž.
Postupně chci projít všechny členy, pokud o nich něco budu vědět nebo něco najdu.
Ahoj Pepo,
sice jsem Ti popisky k fotkám poslal, ale asi jsi si to nedal do souvislosti.
Proto k fotce kde píšeš Bratři již v akci a kdo jsou další? V sestavě 1. Kašík M., 2. Skřička, 3. Petřík Petr a
Kašík J. jsme v Jemnici 1974 skončili na krásném 5. místě a v KP myslím, že třetí! Tehdy to byl náš první
poměrně výrazný úspěch.
No a také zde můžete vidět Petra Petříka bez vousů ! Bylo mu tehdy sotva 12 let.
Ještě mi dovol pár slov k dnes už téměř zapomenutému Karlovi Skřičkovi. Byl to můj spolužák na základce. Také to byl v té době, můj nerozlučný kamarád a mám s ním spojených spoustu zážitků a rošťáren.
Jako šachista měl mimořádný talent a bojovnost. Jenže v průběhu dalších let svá mnohostranná nadání
věnoval jiným sportům, tenisu, boxu a lehké atletice. Ve všech dosáhl poměrně značných úspěchů.
Hlavně v atletice patřil dlouhou dobu mezi absolutní špičku mezi vytrvalci a běhal i maraton.
Velmi úspěšný byl také ve své profesi kuchařské. Ještě před revolucí vyhrál ve Francii nějakou kuchařskou
soutěž a poté se stal nejmladším šéfkuchařem v Praze (tuším, že se ten Interhotel jmenoval Golf) a chvilku byl v jeho týmu i Zdeněk Polreich. Po revoluci začal podnikat v oboru a odstěhoval se do Pece pod Sněžkou. Před pár lety bohužel prohrál svůj boj se zákeřnou nemocí. Jeho otec Karel Skřička st. byl tehdy náš šachový guru a velmi ochotně s námi objížděl co se dalo. Byl také v letech 1975 – 1979 předseda šachového oddílu Slávia KM. V té době šachy v Kroměříži velmi pozvednul.