Tak šachoví přátelé, konečně jsme se dočkali domácího dvoukola v Extralize. A bylo se z čeho těšit. V nových hracích prostorách luxusního hotelu U zlatého kohouta všechny hráče i početné publikum přivítal prezident našeho klubu Ing. Karel Štencel. Měl se dostavit i pan starosta, ale ten, možná k této příležitosti, sázel pamětní strom.
V domácím prostředí jsme hostili sympatické týmy z Ostravy – Slavoj Poruba a Labortech Ostrava. V dřívějších dobách byl Labortech vždy o krůček před Slavojem a pomalu každým rokem pokukoval po medailích. Slavoj, za který jsem celou dekádu hrával, vždy držel bezpečný střed. Poslední rok se ale situace obrátila.
Sobotním soupeřem nám byl Slavoj, který přijel v plné palbě a byl v utkání mírným favoritem nic na tom neměnil i fakt , že porubáci neměli z 1. dvoukola ani bod – vždyť hráli vyrovnaný zápas s Novým Borem a Lysou. Hosté měli na všech šachovnicích Elovou převahu i když mnohdy jen minimální. Před zápasem nám bylo ještě hej.
FM Jan Rubeš – IM David Kaňovský
IM Karel Malinovský – ještě netušil, co ho čeká
GM Ján Markoš, IM Viktor Gažík a tři polští bombarďáci
IM Štefan Mazúr, GM Robert Cvek – kompletní 1. čtyři šachovnice
FM Petr Hollan a IM Michal Konopka – naši zadáci
FM Martin Hollan, FM Jan Rubeš – kompletní zadní 4 desky
Sestava hostů vzbuzovala respekt 4GM, 3IM a 1 FM, proti nim 1GM, 4IM a 3 FM
Zápas byl komentován živě mou maličkostí a bylo se na co koukat, byly i šance, jen to potřebovalo- fotbalovou mluvou řečeno- dát uklidňující gól. Ve dvou partiích jsme nevyužili skvělé příležitosti a potom jsme již pomalu umírali.
Na 1. desce se utkali GM Ján Markoš 2571 – GM Robert Kempinski 2576. Jáno zvolil tah dámským pěšcem a partie přešla přes několik druhů zahájení do Gruenfeldky a již ve 13. tahu, když nebyla skoro nikde narušena rovnováha skončila remízou.
Na dvojce v duelu IM Viktor Gažík 2501 – GM Gregorz Nasuta vznikla již v 5. tahu pozice, která mně dělala problémy zjistit z jakého zahájení vlastně vznikla 🙂 . Dal jsem otázku přítomným divákům, ale pravdy jsme se dobrali až po přehrání partie.
Až v neděli večer při pivní analýze nás IM Milan Pastirčák uklidnil slovy: To znám ještě 10 tahů, to jsem hrával ještě jako dítě. Škoda, že se nedostavil v sobotu jako spolukomentující .Ovšem oba protagonisté se ponořili do dlouhých dum a výsledkem byla hra na půlminutě již od 15. tahu a zrovna zde Viktor pochybil. Výsledkem byla ztráta kvality a již jednoznačná výhra bílého.
Na trojce v partii IM Karel Malinovský 2472 – GM Krzyzstof Jakubowski 2508 se bílý v sicilce pustil do soupeře hlava nehlava. Zahrál v dnešní době v Keresově útoku velmi populární manévr 6. h3 a 7.g4, který snad jde s trochou přehození tahů zahrát bez h3. Posléze obětoval jednoho pěšce a místo střemhlavého útoku začal hrát pozičně a tak to pokračovalo při druhém a třetím pěšci. Přitom počítač bílou pozici vůbec nezatracoval. Když se černý zcela dovinul, tak nezbylo bílému než sklonit krále.
Dobrou práci odvedl černý v partii GM Robert Cvek 2514 – IM Štefan Mazúr 2425, když udržel obávaného bijce Roberta, který se minulou sezónu velkou měrou zasloužil o postup Slavie do Extraligy. Partie se opět pohybovala v Anglických vodách, ale Štefan prostě nedopustil oblíbenou Robertovu “ malou Capablancovskou kombinaci “ a tvrdě zremizoval věčným šachem.
V holandském duchu se nesla partie FM Martin Hollan 2373 – IM Richard Biolek ml. 2453. Podle mě bílý až přehnaně bazíroval na výměně černopolných střelců ztratil několik temp, čímž dovolil černému osvobozující uvolnění e5, po kterém měl černý zcela jasný objekt útoku – bílý král. Ne bílý nestál hůře, ale na rozdíl od černého žádný plán nenašel a pouze se snažil vykrývat hrozby bílého – tudíž při Richardově úrovni, nejlepší cesta do pekel.
Absolutorium si zaslouží hra černého v souboji IM David Kaňovský 2423 – FM Jan Rubeš 2380, kde černý silného IM zcela přehrál avšak soupeře nedorazil taktickým 18. ..Sxe2, nýbrž získal “ jen“ lepší koncovku, kterou však David udržel. Musím však na adresu Honzovy hry něco napsat. Honza hraje fantasticky dynamické šachy, které mně připomínají dobu velkého Garryho o jehož hře Mark Dvorecký blahé paměti pronesl: Garry v dynamických pozicích dovede z figur získat víc než 100%. Schválně si partii přehrejte a uvidíte s jakou lehkostí Honza hraje.
Malá športová tragédie se udála na sedmičce, když v duelu IM Michal Konopka 2345 – IM Jaroslav Bureš 2385 bílý stál po lehkomyslné hře černého strategicky zcela na výhru. Místo celkem jednoduchých a logických tahů ( Jb5) hledal Michal nejsilnější tahy, čas však utíkal rychleji než Železník na Velké pardubické a výsledkem bylo taktické přehlédnutí Sc3 a místo rychlé jedničky kulaťoučká nula.
O výhru se aktivní hrou pokoušel černý v partii FM Radomír Caletka 2308 – FM Petr Hollan 2286 , ale evidentně svou snahu přehnal a dostal se do trochu strategicky méněcenné pozice, tu se snažil zachránit ještě taktickými triky, ale místo celého bodu vydřel v koncovce alespoň remízu. Možná se mu bude v celkovém účtování ještě hodit, že jo 🙂 .
Takže před nedělí opět smutek z nevydařeného zápasu Slavia Kroměříž – Slavoj Poruba 2 : 6, což silně připomínalo 1.kolo v Turnově, opět malý rozbor zápasu a po několika rumech (mých) znovu hluboký strategický plán na neděli.
Ahoj Pepo,
předně musím poděkovat za pěkné články.
Pořád čekám, že dostaneš pochvalu i od někoho jiného než od „zaujatého“.
Ale asi to krom zaujatých nikdo nečte…?
Jen bych Tě chtěl poopravit, že neplatí Tvé tvrzení o závěrečné pozici Viktora.
Mohl totiž po 51.b3? partii zachránit tahem 51. – Jf3+! =.
Jenže sobota opět zaúřadovala …