Ano, poslední partie v Turnově skončily kolem půl osmé. Bohužel jedním z nešťastníků jsem byl i já a první a ještě k tomu nejistá možnost dát si pivo byla až v místě ubytování u Pardubic. Navíc penzion se nacházel v obci Hrobice a Mira v nostalgii prohlašoval, že jsou ještě jedny Hrobice a neví jestli do navigace zvolil ty správné. K tomu jsme měli objednanou večeři v hospodě U Nouze a názvy nevzbuzovaly žádné nadšení. To však bylo bohudík ze špatných zpráv pro tento víkend vše.

Na místo určení v Hrobicích jsme se dostali včas a očekával nás krásný penzion Parkur Club. Večer jsem si myslel, že je to jen nějaké spojení s Velkou pardubickou, ale ono to bylo opravdu školící centrum jezdectví.

Po drobném syčivém občerstvení jsme se přesunuli do asi 3 km vzdálené hospody U Nouze. Zde nás očekávala krásná stylová restaurace postavená někdy na začátku minulého století s dobovým nábytkem. Výběr jídel byl trochu omezen, ale steak Tomahawk mé pozornosti neunikl, stejně jako pečené kačeny ostatním. Zde jsme se alespoň trochu k sobě přiblížili a po několika pivech jsem měl k mládeži proslov, který kupodivu padl na úrodnou půdu. Možná to bylo po zjištění, že ten “ starý páprda“ nám to až tak nekazí.

Po sladkém spánku a lehké snídani jsme se vypravili na místo činu. Zajímavostí je, že po vystoupení z auta první člověk, kterého jsme potkali byl Vassyl Ivančuk. Jen malou chvíli jsem přemýšlel zda se této legendy světového šachu můžu zeptat na fotečku. Vassyl se usmál a česky mně řekl samozřejmě i s dobře řečeným ř. Tu je výsledek:

To,ale není vše- nezaujatí pozorovatelé říkali, že potom Čuky nejvíc sledoval moji partii 🙂 . Krásná hrací místnost v budově z 19. století slibovala příjemné podmínky pro hru.

Interiér budovy ještě předčil očekávání.

Potěšil rovněž drobný švédský stůl, ale hlavně přítomnost televize.

No a zápas Slavia Kroměříž – GASCO Pardubice mohl začít. Hostitelé ač v roli hostů měli prakticky na každé šachovnici výraznou Elovou převahu a tak bylo jasné, kdo bude tlačit na pilu. To bylo také moje večerní poučení mládežníků- žádné velké akce.

Senzační výsledek Slavia Kroměříž – GASCO Pardubice 5:3 se však nerodil vůbec lehce. Berlínská obrana ve španělce předurčovala v partii GM Zbyněk Hráček – IM Ádam Kozak složitou koncovku, ale hráči se shodli na remíze již v 16. tahu.

GM Laszlo Gonda udržel bílými na uzdě GM Vassyly Ivančuka, když správně zareagoval na netradiční výpad dámou již v 5. tahu.

Skvěle se představil černý v partii GM Jan Votava – IM Karel Malinovský, když bílý si v Katalánovi k výhodě ani nečichl a to jsem viděl od Honzy několik skvělých vítězství v této variantě.

V Dámské indické se marně pokoušel o výhodu GM Ján Markoš s vycházející ukrajinskou hvězdou GM Kirillem Ševčenkem. Černý sice získal pěšce, ale dáma proti dvěma věžím na vítězství nestačila.

Černý trpěl v partii GM Martin Petr – IM Michal Konopka, když nebojácně ve Skandinávské ponechal krále v centru. Bílému se však černému monarchovi ublížit nepodařilo a partie vyústila do remízové věžové koncovky.

Rovněž se pochlapil FM Jan Rubeš, když aktivní hrou eliminoval choutky GM Jerguše Pecháče na výhru.

O všem se tedy rozhodovalo na posledních dvou deskách. FM Petr Hollan stál v Sicilce proti FM Lubošovi Roškovi od začátku o něco lépe, ale to bylo vše. Potom dokonce získal pěšce, ale materiál byl natolik zredukovaný, že všechno nasvědčovalo více remíze než výhře. Pouze jednotahový blundr, kdy černý přehlédl vidle, rozhodl o výhře bílého v nejdelší partii dne.

Zápas však již dříve rozhodl ve prospěch Slavie stařík FM Josef Mudrák, když černými v Královské indické házel FM Tomáši Ludvíkovi klacky pod nohy, po otupení útočných choutek bílého přidal ještě překážky připomínající legendární Taxis, který ani dvojice koní motající se kolem černého krále nezdolala 🙂 . Můžu ale potvrdit že v 5. hodině hry se zdá, že koně mají velmi záludné možnosti pohybu. Ve 40-tém tahu jsem málem přišel o dámu a v následující koncovce s kvalitou více jsem se držel věží raději co nejdále od krále. Vzpomněl jsem si na Dr. Píšeho, který na koně nenechá dopustit a tvrdil, že kůň může být někdy strašně rychlá figura.

Zajisté jsme to trochu oslavili v bývalé hrací místnosti Pardubic, restauraci Evropa a ujížděli rychle domů před návštěvníky Velké pardubické, která měla za chvíli začít.

Nyní však to nejdůležitější. Obrovská gratulace a poděkování strůjcům kroměřížského úspěchu.Zdá se, že vynaložené úsilí nepřišlo vniveč !!

Zcela zásadní podíl na tom mají Guru Mira Kašík, Karel Štencel, Petr Petřík a Petr Bačák st. První dva jmenovaní jsou zde.

Tak ještě jednou díky a opět na konci listopadu. ( i s Bobíkem 🙂 ) .