V tomto článku se budu věnovat hráčům, kteří dosáhli zatím největšího úspěchu v historii kroměřížského šachu – Áčka v sezóně 2018/2019. Slávia v této sezóně nebyla favoritem, ale svou soudržností a přístupem převálcovali všechny ostatní. Celou sezónu odehráli v devíti hráčích, což je ojedinělé.

Lídrem týmu byl IM Karel Malinovský( 1988 ). Odchovanec Postoupek.

Karel, vlevo, jako lídr Postoupek v dorosteneckých soutěžích

Počátkem nového tisíciletí se stává členem Slávie a okamžitě hraje na předních deskách. V roce 2013 přestupuje do Slavoje Poruba, našeho trochu sesterského oddílu, aby si vyzkoušel jaké to je v extralize. V roce 2018 se vrací a v čechách hraje pouze za Slávii. Jinak již dlouhou dobu hraje Slovenskou Extraligu. Letos hraje za Slávii skvěle a po 6-ti kolech má 50 % – 6GM.

IM Karel Malinovský Extraliga 2019/2020

Jeho Top Elo 2483 bodů. Ač hraje ostrá zahájení, vždy to přejde do přísně pozičních a strategických vod. Techniku má skvělou viz. partie.

GM Robert Cvek( 1979 ), člen našeho sesterského Extraligového oddílu Slavoje Poruba, který velmi rád hostuje za Slávii, pokud Slávie nehraje Extraligu 🙂 . Robert byl s IM Lukášem Klímou u zrodu Novoborského zázraku, ovšem jak to bývá, Nový Bor dostali do takových výšin, že na ně již v sestavě místo nezbylo.

Robert zamlada.

Roberta vždy bavila kulturistika a od jisté doby je vzorem zdravého životního stylu a výživy. V poslední době se věnuje na plný úvazek trenérské práci a tvorbě videí na portálu Petr a Robert.

GM Robert Cvek ve službách Slávie

Robert je zastáncem přísně pozičního stylu a soupeř, když prohraje tak vůbec neví proč. Top Elo 2563 bodů.

IM Alois Lanč ( 1948 ), kroměřížský rodák v 70-tých a 80 -tých patřil do širší reprezentace, titul GM mu unikl o jednu normu. Byl lídrem Českého Brodu se kterým se dostali do nejvyšší soutěže, potom se odstěhoval do Trnavy se kterou získal Mistrovský titul.

Mistrovské družstvo Trnavy. Lojza sedí druhý zprava.

Vzhledem k pravidlům v ČR, kdy cizinec se nemůže naturalizovat , Lojza působí ve Slávii stále jako písmenkový hráč.

Lojza na prvoligovém utkání se svou dcerou.

Lojza vždy uznával ostrý divácky velmi atraktivní styl, kde materiál nehrál  nějak zvlášť důležitou úlohu. Jeho novodobé Top Elo 2445 bodů.

Před utkáním s Jihlavou 2016.

Lojza hraje korespondenčně, kde titul GM získal a teoretické znalosti s úspěchem používá v praktické hře.

Martin Dvořák (1991) hraje za Á tým od sezóny 2012/2013. Postupně se posunoval v sestavě a v letošní sezóně si dokonce okusil Extraligu se soupeřem nejsilnějším – Novým Borem.

Martin před partií s Jihlavou 2016.

Tým, který se snažil porazit Nový Bor. Martin klečící v modrém.

Martin má hlavně úspěchy v regionálních soutěžích, kde pravidelně obsazuje přední příčky. hraje velmi vynalézavé šachy mnohdy až za hranicí… Jeho Top Elo 2225 bodů.

IM Milan Pastirčák (1961), začínal se šachem o něco později jak já a poprvé jsme se viděli na velké ceně Děčína v roce 1975?, svou pracovitostí to dotáhl až na vícemistra republiky v dorosteneckých letech v Bojnici.

Milan, druhý zleva, na finále přeboru dorostu v Teplicích 1979?

Milan kromě jednoho roku za UDA Praha byl věrný hanáckému šachu. Olomouc se kterou získal mistrovský titul, Veselíčko, Litovel a konečně od roku 2015 Slavia Kroměříž. Slávii jsme celkem dobře reprezentovali na mistrovství republiky v Liberci, kde jako jediný porazil Sergeje Movsesjana.

V Liberci na 1. stole proti Lysé vedené GM Plátem 2016

Při přebírání cen. Zleva Petr Kapusta, Vladimír Karlík, Milan , Josef Mudrák

Milana velmi baví rozhodcování – má nejvyšší titul mezinárodního rozhodčího IA. Je velmi zvláštní, že čím dál méně chce hrát praktické šachy tím lepších výsledků dosahuje. Tj. minulý rok postup do Extraligy.

Milan před partií

V letošním roce jsme podle mě dosáhli zřejmě nejlepšího výsledku, když na MS seniorů v kategorii 50+ jsme obsadili 5. místo.

Aleš Pekárek, Milan, Pepa, Fera Vrána 1960-61

Kapitán IM Milan Pastirčák, před vyhlašováni vítězů.

Fera, Pepa, Dan Šorm, Aleš, a Milan

Což nám došlo až při cestě domů. Milan má rád poziční šachy, ale přitom dynamické – v poslední době safety first. Jeho Top Elo 2410 bodů. Ke klenotům patří partie nad kterou z počátku kroutí motorem i počítače.

FM Josef Mudrák (1961), byl za mlada jeden z největších talentů v republice, hlavně v žákovských kategoriích. Začínal v blízkém Uh.Brodě pod vedením Ing.Žáka, který však v roce 1974 zemřel. Z této doby pochází taky nejslavnější foto, když jako jediný porazil v simultánce Salo Flohra.

Pepíček 1974

Pepa na turnaji ve Světlé nad Sázavou 1974

Turnaje v rodných Šumicích.

kronika šachových turnajů (1)

ČSSR reprezentoval na pionýrské olympiádě v roce 1976 v Prešově, na 2, šachovnici za Šormem, a získali pro ČSSR zlatou medaili. Nevím, ale myslím si,že to byla poslední zlatá medaile z olympiády. V té době mu bylo umožněno zahrát si Memoriál A. Vavřiníka ve St. Městě a stal se nejmladším nositelem KM v republice. Potom se stal několikrát krajským přeborníkem, zúčastnil se několika polofinálů, ale do finále ČSSR mužů se nikdy nedostal ač k tomu bylo blízko.

Krásně zpracovanou kroniku mají na vsetínsku . Z hráčů Slavie je zde Vladimír Karlík, Pepa, Mirek Butula a možná ještě něco málo.

kronika_skz_fotograficka_priloha_1

Pepa hrál postupně za Spartak Uh.Brod, Univerzita Brno, Lokomotiva Brno, UDA Praha, Třebíč, ŠK 64 Brno, Slavoj Poruba ,Litovel a konečně Slávii Kroměříž.  Jeden rok hrál za St.Město. S oddíly 4x postoupil do nejvyšší soutěže. S Lokomotivou Brno v roce 1994 získal Mistrovský titul.

Zajímavou šachovou anabázi zažil od roku 2012, kdy ho oslovil Pavel Zpěvák zda by sním nechtěl hrát za Baden-Wuertenberský Schwaebisch-Hall. Zdejší celek jsme z Landes-ligy dostali až do Bundes ligy, kdy jsme postupovali  každým rokem. Bohužel jsem dopadl jako Cvek a Klíma v Novém Boru a stal se pro klub nepotřebný. Na omluvu pro vedení klubu, ve společnosti Gelfanda, Wang-Haa, Jakovenka, Avrucha atd jsem skutečně neměl co dělat , místo mě tam radši vzali Lázničku a Michalíka. Výsledky za 5 krásných let strávených ve Schwaebisch-Hallu byly celkem dobré 80-100%.

Analýza před šachovou místností-jistě zaujme Fan club sester Zpěvákových v popředí

Sponzor Mike Riedel v objetí dvou múz – Jana, vlevo, a Katka Zpěváková vpravo

Pepa s přítelkyní Rostinou u řeky Kocher protékající městem.

Pepu samozřejmě šachy baví, ale „rozbory“ ještě více.

Postupové veselí U Zlatého kohouta

Oslava Pepových 50-tin.

V extraligové sezóně 2019/2020 odehrál 3 partie, 50%, ale získal pro Slávii 1. historické vítězství a tím i 1. historické Extraligové body. Posledních cca 5 let se víceméně neúspěšně pokouší o mediální propagaci Slávie. Rád hraje rapidy.

Na turnaji v Kunovicích 2017. Pepa vlevo 🙂 .

Jednoho z největších úspěchů stejně jako Milan Pastirčák dosáhl letos v březnu na MS seniorů 50+, kdy se jako družstvo 1960-1961 umístili na 5, místě.

Aleš Pekárek, Milan, Pepa, Fera Vrána 1960-61

Fera, Pepa, Dan Šorm, Aleš, a Milan

FM Josef Mudrák

Foto se svým vzorem Evgeniem Svešnikovem, jehož variantu používá skoro 50 let pořídil na MS seniorů v Praze Milan.

Pepa a Evgenij Svešnikov-opět jako Mistr světa seniorů 65+

Nikdy nesplnil normu IM jeho Top Elo bylo 2393 bodů. Hraje zvláštní styl, který se dá těžce pojmenovat – někdy pozičně, někdy ostře.

Kapitán Petr Kapusta (1983), je odchovancem Spartaku Uh.Brod a konkrétně trenérů Josefa Kubíka a Josefa Mikulčíka. Po Milanu Babulovi, Pavlu Zpěvákovi a Josefu Mudrákovi se mu jako čtvrtému  hráči Spartaku podařilo překonat hranici 2200 Elo bodů, Jardu Buráně beru jako havřičana. V roce 2000 se stal Okresním přeborníkem.

Petr Kapusta – Okresní přeborník Uh.Hradiště 2000

Jeho největší individuální úspěch byl zisk titulu Mistr světa amatérů v Pardubicích. Dlouho hrával za St.Město. V roce 2015 přestoupil do Slávie a zacelil 3 díry ve slávistickém šachu. 1.-začal dělat uvolněné místo kapitána, 2. – žalostně chyběl řidič s autem a hráč bodující na zadních deskách. Ve všech bodech se úkolů zhostil na jedničku a např. v postupové sezóně jsme celou soutěž odjezdili jedním autem zapůjčeným firmou TDZ TURN sro.

Osm statečných – v Rychnově nad Kněžnou

Petr vlevo v hlubokém zamyšlení

Šibalský úsměv při utkání s Jihlavou

Petr si taky rád zahraje rapidy i bleskovky. Hezký úspěch se mu povedl v Kunovicích 2017.

David Navara a Petr Kapusta (vpravo)

Před turnajem v Kunovicích.

Zleva ještě Stanislav Staněk, Peťa, Mira Beneš, Pepa a Vojta Plát

V excelentní společnosti při vyhlašování výsledků.

David Navara, Sergej Movsesjan, Vojta Plát, Martin Húsek, Petr, Martin Přibyl, Pavel Zpěvák a Joana Worek

Petr hraje nekompromisní šachy a pokud existuje v partii kombinační řešení tak vězte, že ho najde. Jeho Top Elo je 2244 bodů.

FM Vladimír Karlík (1951). S Laďou se znám asi od roku 1978 z Vánočních turnajů Lokomotivy Brno. Laďa měl dlouhé černé vlasy, které mě v té době fascinovaly a dalo mně celkem velkou práci než jsem našel jeho foto z mladých let. Nakonec se to podařilo v kronice bří Juříčků na straně 39- jako voják VLU Košice, s černou hřívou na straně 42 a 45.

kronika_skz_fotograficka_priloha_1

Šachový život shrnul sám Laďa.

Šachový profil
Vladimír KARLÍK nar. 5.1.1951
Max. dosažené Elo 2360 (r.1997)
Členství v šachových klubech:
1963 – 1970 Lokomotiva Přerov
1971 – 1972 VSŽ Košice (voj.služba)
1972 – 1975 Spartak Přerovské strojírny
1975 – 1986 NHKG Ostrava
1987 – 1995 Baník Karviná
1995 – 1999 Zlín
199 9 – 2004 Baník Karviná
2004 – Slavia Kroměříž
Účast v extralize (dřívější označení – 1. liga) za kluby NHKG Ostrava,
Baník Karviná, Zlín a opět Karviná (celkem asi 13 – 14 sezón).
Člen vítězného družstva Baníku Karviná v sezóně
1990-1991 (naposled za účasti slovenských družstev)
Účast v Poháru mistrů v Paříži 1993. Ve 4členné skupině 1 výhra, 1 remíza, 1 prohra, obdobně jako výsledky družstva Karviné.
Souběžně i hostování v 1.lize: Vsetín, Litovel, Kroměříž
a v divizi Střed (tehdy 3. nejvyšší soutěž, nynější 2.liga) za SK Přerov
v letech 1994-96.
Reprezentace Přerova v korespondenčím přeboru Československa okresních družstev počátkem 90.let (časově bude možno upřesnit dle archivu Z. Nečesaného)
4x účastníkem polofinále přeboru dorostenců v letech 1996 – 1969,
z toho 3x ve finále (vesměs ve středu tabulky).
2x ve finále přeboru armády (v r.1971 3. místo)
Účast v polofinále přeboru Československa mužů v letech 1975 a 1977.
Významnější výsledky:
– Vítěz Krajského přeboru Severomoravského kraje 1974
– 1. místo v Poháru NHKG v Ostravě 1978
– 4. místo Open Katowice 1989
– 2.místo Open Přerov – I.ročník Memoriálu Mojmíra Širokého 1994
(m.j. za účasti S. Movsesjana)
– Vítězství na menších turnajích: Karviná 1976, Jeseník 1978, Hrabyně 1979, Wroclav 1980, Vsetín 1985, Přerov 1985, Třinec 1985, (hrála i J.Polgár 9letá), Mar.Lázně 1987, Náchod 2000 , Janské Lázně 2007, Val.Bystřice 2013
( s výjimkou Třince, Náchoda a J.Lázní uzavřené turnaje)
– 3. místo v Open Tatry 1996
– 2.místo v KHSS Janské Lázně 2011 a 2012
– 2.místo Metalmex Liberec 2011
– 2.místo Jeseník 2016
– 3.místo Vsetín 2017 (přeborník Zlínského kraje)
– splnění normy IM v extralize v ročnících 2001-2002 a 2003-2004
(tedy již po padesátce), již předtím totéž v 1.lize 1996-1997
Rapid turnaje:
1. místo – Veletržní turnaj v Brně 1976
1. místo v Přeboru Moravskoslezského šach.svazu 1995
(2. Zpěvák, 3. Vesselovsky, 4. Hába P., 5. Michenka a dále m.j.
Kalod,Berezjuk, Vrána, Pisk, Šimáček, Biolek, Žurek atd.)
1. místo Losinský kapr 2007 (2.Vesselovsky, 3. Kalod)
dále m.j. Velička, Mudrák, Klíma, Šimáček, Michenka, Vrána,Plát…..

S Laďou jsem byl na několik desítkách turnajů Karlovy Vary, Náchod, Jeseník atd ,jako reprezentanti Slávie jsme vyrazili na povedený turnaj Mistrovství ČR čtyřčlenných družstev do Liberce 2017.

Laďa obdivující antické sochy v Liberci

Rovněž Liberec 2017

Při přebírání cen. Zleva Petr Kapusta, Vladimír Karlík, Milan , Josef Mudrák

Vyhlášení výsledků KP ve Vsetíně 2017- i jako družstvo Slávie

Slavie v akci

Laďa v Jeseníku 2014

Ve Valašské Bystřici 2017

Oslava postupu U Zlatého Kohouta

Laďa hraje přísně poziční šachy, ale když soupeř poruší i sebemíň poziční zásady dovede nejen kousnout, ale hryznout.

FM Tomáš Cagašík (1977) do Slávie přišel  v roce 2012 a stal se postrachem zadních desek. Co vím tak působil stále v okruhu tak 50 km od Přerova, kde bydlí. Miluje bleskovky a rapidy v nichž dosahuje nejlepší výsledky. Hezký rozhovor s Tomem vyšel po turnaji v Mohelnici.

16.1.2012

Tomáš Cagašík: Jak chutná cesta za mistrovským titulem

Ladislav Spurný

Tomáš Cagašík hraje šachy už dlouho. A i když začátky si musí projít každý, než se vyšplhá výš (pokud vůbec), tento mladý muž je hraje skutečně velmi dobře. Když jsem přemýšlel, jak nejlépe Tomáše charakterizovat, napadlo mě výstižné spojení: je to úplně obyčejný kluk s neobyčejnými výsledky. Aspoň v královské hře. Je nenápadný, velice skromný, působí až zakřikle. Ale zkuste si s ním zahrát a uvidíte! Cestu k mistrovskému titulu šlapal opravdu dlouho. Ale dočkal se a má jej po zásluze. A co víc, navzdory jistému uspokojení, které z následujících řádků dýchá, má stále dostatek motivace a chuti šplhat ještě výš. Takže: Tomáši, hodně štěstí na té túře po čtyřiašedesáti polích! Tomáši, v okamžiku kdy pořizujeme tento rozhovor (pozn. začátkem listopadu), je tvoje FIDE i národní ELO již nad hodnotou 2300. To znamená, že máme o jednoho šachového mistra FIDE navíc. Vím, že jsi po mistrovském titulu vždy toužil, předpokládám, že o něj zažádáš… Právě když odpovídám na tyto otázky, tak jsem na šachovém turnaji v Piešťanech. Když jsem se podíval na nový žebříček ELO bodů a viděl u mne 2300+, tak jsem si v duchu řekl: „konečně to vyšlo“. Určitě se někoho poptám, jak si nechat ten titul udělit a nenechám to jen tak plavat. U některých hráčů jsem se setkal už i s tím, že titul nechali být, protože jim vadila částka peněz, kterou stojí žádost. Co říkáš na ty finance kolem toho? Všechno něco stojí. Svaz taky potřebuje z něčeho žít. Mělo by to stát něco kolem tisícovky, určitě to zaplatím. Zase to nejsou jen tak vyhozené peníze. Mít titul a nemít je rozdíl. Je to každého svobodná věc, jestli to chce nebo ne. Titulek článku je jasný a tak jej přetavím v otázku: jak chutná cesta za mistrovským titulem? Dlouho jsem po tom toužil. Když jsem se díval na své vrstevníky i mladší, jak mne předbíhají ve výkonnosti a získávají tituly, tak jsem si řekl: a dost! Musím pro to něco udělat, trénovat a hrát zodpovědněji. Už 10 roků jsem byl s ELO koeficientem mezi 2200-2300 a pořád mi chyběl nějaký ten bodík. Až teď to vyšlo. Uff! Ty se v šachových kruzích silných hráčů pohybuješ už léta, přesto jsi dlouho balancoval na rozhraní silného kandidáta mistra a k mistrovskému titulu samotnému ti několikrát chyběl vždy jen krok a nikdy to nevyšlo. Je tak obtížné překonat tu dělicí čáru? V dnešní době je strašně velká konkurence a není možno vyhrávat každou partii. Záleží na každých detailech, zda je člověk zdravý, není unavený, je najezený a napitý apod. Je hodně faktorů, co ovlivňuje šachovou hru. Nyní jsi toho dosáhnul, jaký máš pocit? Jsem teď šťastný a konečně ze mne opadl ten tlak. Ale stálo to hodně práce a úsilí. FIDE mistra už mám v kapse a teď se můžu pokoušet dosáhnout hranice 2400+ a získat v zavřených turnajích nebo OPENech 3 normy na mezinárodního mistra. Samozřejmě, že číselná hodnota ELO koeficientu je ponejvíc ukázkou dlouhodobějšího odrazu výkonnosti. Přesto mám pocit, že ti nahoru jednorázově hodně pomohl srpnový OPEN turnaj v rámci Olomouckého šachového léta a následně jsi dobrou formu potvrdil i ve Valašské Bystřici, kde jsi dokonce vyhrál. Začneme od konce, jak bys komentoval vítězství v Bystřici? Do Valašské Bystřice jsem si přivezl neporazitelnost z Olomouce a měl jsem plnit nasazení jedničky. To je vždy těžké, protože soupeřům většinou stačila remíza a nevyhrát se slabším by bylo bráno jako překvapení. Ale vždycky jsem zvažoval rizika v partii a když to nešlo vyhrát, tak jsem se smířil s remízou. Udělal jsem celkem 5 výher a 4 remízy, z toho 2 taktické v posledních dvou kolech, kdy už jsem si hlídal 1.místo. Pojďme na okamžik i ke vzpomínanému turnaji v Olomouci. Tam jsi byl jedním z největších překvapení celého festivalu, zahrál jsi vysoko nad svoje dosavadní možnosti, když jsi hrál rovnocenné partie s mezinárodními mistry a velmistry. Tvoje performance ELO dosáhlo hodnoty vysoko nad 2400, tedy na obvyklou úroveň mezinárodního mistra. Co je za takovým výkonnostní vzestupem? Na olomouckém turnaji se mi vždycky daří. Možná, že na mne dýchá domácí prostředí. Vždy se na něj celý rok těším. Už jsem v minulosti tady v OPENu vyhrál. Měl jsem v plánu se slabými vyhrát a se silnými neprohrát a to se mi povedlo. Bylo důležité s titulovanými hráči držet krok v partii a neudělat hodně chyb. Tak jsem hodně přemýšlel a hrál na plný výkon. Hrál jsem s pěti titulovanými hráči s výbornými výsledky. Necítíš ostych a nebo strach hrát s tak silnými hráči? Už jsem si za ta léta zvykl. Byly doby, kdy jsem usednul k silnějšímu hráči, působil jsem rezignovaně a prohrával jsem. Teď jsem se z toho hodně poučil. Zjistil jsem, že každý je hratelný a je taky z masa a kostí jako já a býval kdysi taky na stejné cestě. Dá se říci, že se zatím považuji za mezinárodního mistra bez titulu. Velmistr Sosonko kdysi napsal, když to volně parafrázuji, že páni velmistři jsou přísná porota a vezmou mezi sebe pouze toho, kdo jim skutečně stačí. Asi to bude pravda, ne? Narážím na to, že když jsem tě viděl hrát v Olomouci, setkal jsem se několikrát s tím, že tvoji soupeři hráli až na hranici možností. Ačkoliv jasně viděli, že máš vynikající formu a v turnaji stabilní výsledky, mám pocit, že tě stále podceňovali. Například mezinárodní mistr Jasný v posledním kole s tebou velmi dlouho tahal zcela rovnou a materiálně velmi zredukovanou koncovku a očividnou remízu uznal velmi nerad. Někteří velmistři na mne působí namyšleně. Řada velmistrů a mistrů, když usednou proti hráči bez titulu, tak ho berou většinou jako nějaký plevel. Nechtějí po skončení partie s vámi analyzovat, vymluví se, že nemají čas, neuznávají své chyby v partii. Standa Jasný bývá můj kat na turnaji v Olomouci, loni mě připravil o normu, když mě porazil. Letos jsem měl za cíl s ním neprohrát, což se mi po dlouhém boji a přesné hře v koncovce nakonec povedlo. Jak vlastně trénuješ? Předpokládám, že jsi v zaměstnání a tudíž na šachy máš pouze svůj volný čas, to nutně v mnoha ohledech hráče limituje, nehledě na to, že po pracovním výkonu ani energii nemá nevyčerpatelnou. Mimochodem, čím jsi vlastně profesně? Jsem dnes už jeden z mála hráčů, kteří nepoužívají počítač k tréninku. Když mám chuť a čas, tak vytáhnu šachy a bavím se hledáním novinek, třeba už ve druhém nebo třetím tahu. Přehrávám si některé partie, většinou ty aktuální. Když chuť nemám, tak se na šachovnici nepodívám třeba i týden. Člověk musí mít na to energii a nemá se do ničeho nutit. Pracuji už 10 roků jako pekař v jednom přerovském supermarketu. Nedávno se mě oddílový kolega Zdeněk Beil ptal, jestli si nechci udělat vysokou školu. Já jsem mu řekl, že bych na to asi neměl a jediný titul, který bych chtěl mít za jménem je IM (mezinárodní mistr). Jak se vyvíjel tvůj šachový život? Myslím, od kdy hraješ, jaké pokroky a jak rychle jsi dělal a podobně? Šachy mě naučil hrát taťka v šesti letech. Dlouho mě porážel, ale později se role vyměnily. Závodně jsem začal hrát až velmi pozdě v 17 letech. Velký průlom byl, kdy jsem se začal více zajímat o šachy, když jsem byl na učňáku a pan profesor hledal hráče do družstva na reprezentaci školy. Tak jsem se přihlásil a tím se rozjela moje kariéra. Přišel jsem pak do přerovského klubu Spartak, kde mě vzali jako člena a už příští sezónu jsem za ně hrál. Hraji už 17 sezón. Maximálně jsem hrál 1. ligy, extraligu jsem ještě neokusil, snad se to časem změní. Pravidelně a hodně často se zúčastňuješ sobotních rapid turnajů, ve kterých obvykle dociluješ dobrých výsledků. Baví tě více klasické partie a nebo se více užíváš právě tyto soboty? Sobotní turnaje bývají pro mne takové zpestření po náročném týdnu a vždy se na nich odreaguji. Výhoda je v tom, že neodehrajete za den jednu partii, ale většinou se hraje na 7 – 9 kol, a když prohrajete jednu partii, dá se to napravit v dalších kolech. Jinak ale preferuji více vážné partie, za ně alespoň získávám nějaké ELO body. Hraje pro tebe roli barva figur? Většina hráčů samozřejmě raději bílé, ale u tebe mám – pochopitelně pouze svůj subjektivní – dojem, že je ti to skoro jedno. Jak sedneš k partii a rozběhnou se figurky, má barva už jen rozlišovací úlohu. Je to tak? Když mám černé, tak si říkám, že nemám co ztratit a spokojím se klidně i s remízou. Je na bílém, aby využil výhodu prvního tahu. Pochopitelně ale hraji černými tak, abych nestál pasivně a měl nějakou protihru. Taky mne napadá skoro všetečná osobní otázka. V životě a ve svém vystupování působíš velmi plaše, skoro až zakřikle. Šachy ale hraješ velmi tvrdě, nekompromisně… Není to rozpor v pojetí osobnosti a hry? V dětství a během života jsem zažil různé negativní zážitky a to mě taky trochu poznamenalo. Nemám rád zlo, násilí, války. A člověk, když vidí, co se všude ve světě děje, tak…! Kdo by si pomyslel, že ve 21.století se budou lidé zabíjet jak zvířata na jatkách! Když se něco špatného stane a pak mám usednout k partii, tak to může ovlivnit i výsledek. Proto se snažím během partie nemyslet na nic jiného než na šachy. Která šachová kniha tě v životě nejvíc zaujala? A taky otázka skoro obligátní: máš svůj šachový vzor? Jako taktik a útočník mám rád nejraději útočné hráče, jako je např. Tal, Kasparov, Širov a proto si od nich přehraji nějaké hezké partie. Jinak mám rád knížky s miniaturkami. Taky jich už několik mám. Nejkratší trvala na Olomouckém šachovém létě před 10 roky pouze 4 tahy. Uvádím ji jako součást rozhovoru. Nehledám si žádný vzor, snažím se být sám sebou a hraji podle svého citu. Kterého vítězství si nejvíc ceníš a která prohra tě naopak v dosavadní kariéře nejvíc mrzí? Mimochodem, stává se ti, že tzv. ujedeš i s výrazně slabším hráčem a prohraješ? Když nebudu jmenovat první místa v rapid turnajích, tak jsem byl první v open turnajích v Pardubicích, Brně, Olomouci, Valašské Bystřici. Dařilo se mi i na mistrovství ČR v bleskovém šachu v roce 2009. Jako 43. nasazený jsem dělil 3 – 7. místo. Mrzí mě, když celou partii stojím dobře a pak to zkazím a prohraji. To pak nemůžu ani usnout, jak na to musím myslet. Když ale prohraji s nějakým slabším soupeřem a vím, že hrál lépe než já, tak mě to ani nemrzí. Mistrovský titul už máš, co dál? Jasně jsi ukázal, že pokud by ti současná forma vydržela, máš zcela reálnou šanci dříve či později dosáhnout i na titul mezinárodního mistra. Kam až si svůj posun v šachu představuješ? Jak už má člověk před jménem nějaký titul, tak má z psychologického hlediska dobrý pocit a může ho to nakopnout dál. FIDE mistra už jsem splnil a teď si kladu za cíl udělat 3 normy mezinárodního mistra. Potřebuji na to ale najít kvůli zaměstnání více času, protože většinou za rok odehraji jen 4 OPEN turnaje. Pacovský – Cagašík, Olomoucké šachové léto 2001 1.d4 c5 2.Jf3 Jf6 3.Sf4 cxd4 4.Jxd4 e5! Vzít nejde kvůli Da5 + 0 – 1 Obšívač – Cagašík, Valašská Bystřice 2011 Poznámky T. Cagašík 1.d4 d5 2.Jf3 Sf5 3.c4 e6 4.Db3 Jc6 5.a3 (na Dxb7 přijde Jb4) 5…Vb8 6.cxd5 Dxd5 7.Dxd5 exd5 8.Sf4 Sd6! 9.Sxd6 cxd6 (dvojpěšci nejsou tak slabí, kryjí pole e4, e5, c4, c5) 10.e3 Vc8 11.Jc3 Jf6 12.Sb5 (tím dává černému několik temp) 12…a6 13.Sa4 b5 14.Sb3 Ja5 15.Jd2 (na Sxd5 přijde Vxc3) 15…Jc4 16.Sxc4 bxc4 17.f3 Sd3! (tam bude střelec perfektně usazen) 18.g4 h6 19.h4 Ke7 (král nemusí stát v rošádovém postavení a pomůže krýt pěšce) 20.0-0-0 Ke6 21.Vde1 Vb8 22.Vh2 Vb7 23.Jf1 Vhb8 24.g5 Jh7 (h sloupec neotevřu) 25.gxh6 gxh6 26.e4 dxe4 27.fxe4 Vb3 (připravuji oběti na c3) 28.Vf2 Jf6 29.d5+ Ke7 30.Jd1 (zvláštní postavení bílých jezdců) 30…Jg4 31.Vg2 Je5 (jezdec jde pomoci útoku) 32.Jg3 c3! (rozhodující tah) 33.Jf5+ Kd7 34.Jxc3 (na Jd4 přijde Vxa3) 34…Vxc3 35.bxc3 Jf3! (stavím matovou síť) 36.Vb2 Vxb2 37.Kxb2 Jxe1 38.Jxh6 Sxe4 39.Jxf7 Sxd5 40.Jg5 Jf3 (zbytek už je věc techniky) 41.Jh3 Jxh4 42.Jf2 Jf5 43.Jd3 Je3 44.Jf4 Sc4 45.Jh3 Kc6 46.Jf4 Sf7 47.Je2 Kb5 0 -1

Tomáš Cagašík- Mohelnice 2012

Nevím jak v životě, ale na šachovnici Tomáš miluje napětí. Mnohdy mně jeho partie připomínají fotbal, kdy po 90-ti minutách hry je stav 0:0 a nastaveném čase padne 5 až 6 branek. Nastavený čas rozuměj, dříve časová tíseň, dnes hra na půlminutě.

Tom přebírá cenu v rapidu

Tomáš před partií s Jihlavou

Tomášovo Top Elo činí 2305 bodů. Tom hraje někdy až moc vynalézavé šachy, někdy hraje strategicky jindy mu strategie nic neříká, ale hlavně že to platí na soupeře.

Takže – nejslavnější postupové foto:

Osm statečných

Nejslavnější postupová tabulka:

Nejslavnější družstvo s výsledky jednotlivců:

Zkuste nějakou informaci poslat – rád doplním a postupně vylepším.